Longshan je nejstarší budhistický chrám v Taipei z roku 1738. Na couchsurfingu se jedna slečna nabídla, že mě tam vezme. Někdy pracuje jako průvodkyně pro cizince, takže měla hromadu informací a bylo to mnohem zajímavější, než kdybych šel sám.
 |
| Vchod do chrámu |
Chrám je mezi okolní zástavbou naprosto zakrytý. Je to jedna z největších památek ve městě a oni kolem postaví výškové budovy a ještě je nalepí přímo na chrám a nepřijde jim to zvláštní. Chrám je krásný, jsou tam umělé vodopády, krásné vyřezávané zdobení a hromady jídla a darů. V chrámu je několik bohů, každý má k sobě 3 vchody a pokud člověk něco chce musí jít do každého z nich. V hlavní budově je hlavní bůh pro všechny modlitby. Kolem je dalších 8 bohů - pro zdraví, studium, lásku, peníze...
 |
| Hlavní budova |
Pokud po některém z nich něco chcete, musíte přijít, říct svoje jméno, odkud jste a datum narození, aby věděl, kdo jste. Potom ho můžete poprosit o něco. Musíte se mu dívat do očí a vyslovit modlitbu. Tohle u každého vchodu. U každého boha je ještě něco speciálního.
 |
| Kolem chrámu jsou postavené moderní budovy, moc se to k sobě nehodí |
Například u boha lásky, který je velmi oblíbený, chodí lidi prosit o novou lásku.Musí se vzít dřívka osudu, jak jsem to nazval, představit se a říct žádost. Potom se ty dřívka hodí na zem. Pokud je každé otočené na jinou stranu je to ano, pokud jsou na stejnou, je to ne. Pokud je tam ano, tak většinou dívka poděkuje (chlapi tam asi moc nechodí) a může si vzít červenou nit, kterou si schová a která jí přinese nového milovaného.
 |
| Bůh lásky |
 |
| Dřívka osudu, tohle znamená NE |
Dřívka osudu se používají i na otázku. Člověk může jednou za čas přijít a položit hlavnímu bohu otázku. Tak jsem to zkusil. Díval jsem se mu do očí, představil se a zeptal se, jestli mu můžu položit otázku. Potom jsem hodil dřívka osudu. Dělal jsem to dokola dokud tam nebylo ANO. To šlo rychle. Pak přišla druhá část, kde si vyberete dřevěnou tyčku s číslem. Je jich tam tak +-200. Po výběru se znovu obrátíte na boha a zeptáte se, je odpověď na mou otázku číslo XX? A pak hodíte dřívkama. Jenomže teď to musí být ANO třikrát za sebou. Což není tak jednoduché. Dělal jsem to pořád dokola, tahal čísla a házel, dokud se to nepovedlo. Bylo to tak 20 minut. No a až se to konečně povede, tak jsou tam šuplíky s lístečky, kde je odpověď. Samozřejmě v metaforách a šifrách. Moje odpověď byla neutrální, něco jako možná, ale prý docela dobrá.
 |
| Moje průvodkyně Judy |
