Turistická farma Toucheng

Lanové centrum

Jedna češka pozvala pár cizinců, které na Taiwanu potkala na farmu, kde pracovala. Byl to její poslední víkend a domluvila s majitelkou, že tam můžeme zůstat zadarmo a že nám dokonce dají jídlo. Jediná podmínka byla, že musíme absolvovat několik aktivit a nechat se u nich vyfotit, aby nás mohli natisknout na propagační materiály.

Je to farma, která produkuje biopotraviny, maso, bylinky, víno... Hlavní příjem, ale mají z turistů. Jezdí sem stovky lidí nejen z Taiwanu, zkouší si sázet rýži, vyrábět ocet, zabít slepici atd. a platí za to hromadu peněz.

Výroba lampionu

Na jídlo jsou potraviny, které se vypěstují na farmě, všechno je čerstvé a velmi dobré. Vyzkoušeli jsme asi 10 aktivit - rybaření, výroba lampionu, sázení rýže, lanové centrum, výroba vlastní tašky nebo trička... Farma je obrovská. Patří i k ní i okolní hory s horskými říčkami a jezírky. Bylo tam moc hezky. Cena za noc je asi 1800Kč.

Horská řeka

Výroba tašky

Chlév

Sázení rýže

Taroko

Taroko je podle většinu turistů a průvodců jedno z nejkrásnějších míst na Taiwanu. I když sem přijedete jen na pár dní, Taroko prostě nesmíte vynechat. Taroko je národní park na východním pobřeží ostrova. Zatím jsme cestoval hlavně na západním pobřeží. To je velmi hustě obydlené a někdy se nedá ani poznat, jestli už jste v dalším městě, protože mi to přijde skoro jako jedna obrovská aglomerace. Důvod, proč je většina obyvatel na západě, je počasí. Z Pacifiku přichází pravidelně silné větry a obrovské množství srážek, které se ale zastaví o hory a na západ nedojdou.

Budhistický chrám

To je ale taky výhoda pro východní pobřeží. Není tolik zastavěné a zničené lidmi. Příroda, moře a hory jsou tam mnohem hezčí než na západě. Národní park Taroko je zhruba v polovině ostrova. Ze Hsinchu je to asi 5 hodin vlakem. Hlavními částmi jsou 2 obrovské rokle, kterými vedou malé silničky. Kolem jsou obrovské skály, vodopády, lesy, sesuvy půdy, chrámy, věže... Opravdu to stojí za návštěvu. Co mi vadilo, byly tisíce číňanů (z velké Číny) a to, že ten park je téměř nepřístupný. Dá se zkoumat rokle, výhledy a památky, ale přímo do parku se jde dostat jenom s povolením. Příště sem pojedu znovu a se stanem. Snad se mi podaří vyřídit povolení ke vstupu do parku a projdu park po hřebenech a podívám se na zajímavější místa než jsou lávky, kde si stovky lidí dělají profilovky na facebook.

Oriental Beauty

Nedávno jsem se vydal na výlet do městečka Beipu. Je to malé starobylé městečko v okrese Hsinchu. Cesta trvá kolem 40 minut. Vyrazil jsem naprosto neinformovaný a netušil jsem, co mě tam čeká.

Městečko je na úpatí hor, které sahají až do 3000 metrů. Co je na Beipu nejzajímavější je čaj. Místní ho pěstují tradičními postupy na plantážích v okolních horách. Prvně jsem myslel, že to je jedno z mnoha podobných míst na Taiwanu. Ale později jsem si přečetl článek o světoznámém Oriental Beauty, který pochází z této oblasti:

"Jedná se o jeden z nejslavnějších (ne-li vůbec nejslavnější) tchajwanský oolongů. Ano, řeč je o „Oriental Beauty“ (dále jen zkráceně OB). Jde o čaj, který má mnoho jmen – Oriental Beauty je jméno, které mu dala britská královna, Dong Fang Mei Ren je potom překlad zpět do čínštiny. Běžně se lze setkat i s označením Bai Hao Oolong, což znamená v překladu něco jako „bílý vlas“, díky stříbřitě šedé barvě usušených tipsů. Dále je možné objevit v literatuře ještě pojmenování Wu Si Cha – čaj pěti barev (opět díky pestrým barvám suchých lístků) anebo Pong Fong Cha – něco jako chlubivcův čaj, protože údajně první farmář, který prodal své „poškozené“ čajové lístky za ně utržil tolik, že lidé v jeho rodné vesnici říkali, že se jen tak vychloubá.

 

Brouk, který napichuje čajové lístky

O výrobu OB se dnes pokouší kdekdo, a kde co je také za OB vydáváno a prodáváno, což je dáno atraktivitou a celosvětovou popularitou tohoto čaje. Můžeme se tak setkat s OB z oblasti Wenshan, Nantou a dokonce i z Číny. Nejlepší OB však podle znalců pochází s oblasti Hsinchu na Taiwanu.

 

Klasická OB se vyrábí z kultivaru Qingxin DaPa a sklízí se ručně v červnu, což je nejoptimálnější období pro sklizeň tohoto čaje. Sběr probíhá u vyšších sort výhradně ručně, což umožňuje lépe kontrolovat kvalitu. Stupeň fermentace bývá 50-70%, někdy se pak čaj ještě lehce či středně peče, což má pozitivní vliv na trvanlivost a čaj není tak náchylný na skladování.

 

Co způsobuje nezaměnitelnou chuť OB? Je to právě hmyz (něco jako čajový koník) Jacobiasca formosana Paoli, který napichuje listy a ty potom začnou v místě vpichu fermentovat a mírně se kroutit. Zároveň také produkují látky, které dodávají čaji jeho charakteristickou chuť. Aby se tomuto hmyzu vytvořily vhodné podmínky, nepoužívají farmáři pesticidy. Hmyzu svědčí horká léta, pak je OB obzvláště delikátní."

Výrobce čaje, není to Číňan, ale Hakka, což jsou původní obyvatelé ostrova

Ne, že bych byl expert na čaje, ale  tenhle mi chutnal. Ale po několika pohárcích jsem cítil, jak na mě nějak působí. Bylo to jako nějaká droga. Pak nám říkal, že nám dal nějakou speciální hrozně drahou a starou odrůdu, která může mít takové účinky.

Ledový čaj, který dělá z použitých čajových lístků

V Beipu je i zajímavý denní trh. Vzhledově je podobný všem ostatním marketům na Taiwanu, ale mají tady naprosto originální zboží, které jsem jinde neviděl. Speciální jídla a nápoje, samozřejmě s čajem, ovoce, které roste v okolních horách a Hakka speciality. Žije tady poměrně velká kolonie Hakka, což jsou původní obyvatelé ostrova. Od Číňanů, kteří se sem nacpali v padesátých letech 20. století jdou lehce rozeznat. Mají větší oči, jsou vyšší a tmavší. Přijdou mi taky víc přátelštější. Mají taky svůj vlastní jazyk, který je jedním z oficiálních jazyků, takže třeba hlášení ve vlaku je mimo čínštiny taky v Hakka jazyce.

Zboží na trhu

Výroba čajové polévky

Čajová polévka