 |
| Tet je ve znamení květin, jsou na každém kroku. Tenhle žlutý druh je nejpopulárnější. |
Z Phnom Penu jsem jel autobusem do Ho Chi Minova města, kdysi Sajgonu. Doporučili mi, abych jel Mekong Expressem, že tím jezdí všichni cizinci. Autobus byl sice hezký, měl wifi, vodu, záchod, ale vůbec ke Kambodži neseděl a stál 2x tolik co obyčejný špinavý kambodžský.
 |
| Druhým symbolem jsou mandarinkové keře, dělají z nich vánoční stromky, sochy, cokoliv co z nich jde vytvořit |
Po přejezdu hranic jsme se posunuli o sto let dopředu. Vietnam je sice komunistická země, kde před pár desítkami let byla válka, která zpustošila polovinu země, ale nic z toho není vidět. Staví se krásné dálnice, mrakodrapy, lidé mají drahá auta, chodí do drahách klubů a restaurací a proti Kambodži jsou o pořádný kus vpředu.Chvilku jsem si na to musel zvykat, v Kambodži se o vzheld moc lidí nestará, tady je to opak. Většina města je čistá, kolem jsou drahá auta, pro člověka, co neměl teplou vodu pár dní a jezdil na kole po špinavém kambodřském venkově to byl velký šok.
 |
| Mrakodrap nad centrem Sajgonu |
První den jsem byl v Sajgonu sám, tak jsem šel do hostelu za 5 dolarů na noc a stihl jsem jenom projít centrum, kde se už připravovaly oslavy na čínský nový rok, Tet.Velkou atrakcí pro cizince je ulice Bui Vien, která je jako vyrobená pro turisty. Jsou tady stovky hotelů a hostelů, restaurace, kluby, prostitutky, prodejci marihuany, plivači ohně, obchody se suvenýry... V noci tahle ulice neuvěřitelně žije a to každou noc. Stovky cizinců sedí na malých plastových židličkách a popíjí pivo za dolar, které je jinde za 60 centů. Každopádně o zábavu je tady každou noc postaráno. Prošel jsem ulici s mými novými kamarády z hostelu, odmítli pár nabídek na "zábavnou noc" a hodně i od kluků a šel jsem spát, protože jsem ráno musel vstát a vyzvednout Leničku na letišti.
 |
| Bui Vien-ulice pro cizince, jsou tady restaurace, hospody, hotely a 90% lidí jsou cizinci |