5. března 2014

Kambodža


Můj celkový dojem z Kambodži je úžasný, i když Vietnam byl o kousek lepší. Nejlepší jsou chrámy, , kvůli kterým se sem hlavně jezdí, ale bez těch desítek a stovek autobusů plných Číňanů... Druhá nejlepší věc je venkov, projíždění na motorce venkovem, malými vesničkami opuštěnými chrámy, hodně se mi líbilo potkávání podobných cestovatelů, kterých tady je tisíce. Většina cestuje podobně jako já, s batohem na zádech a pár dolary v kapse.

 
























































Na angorskou dobu jsou tady hrozně hrdí, byli nejsilnějším a nejbohatším národem v Asii, ale od té doby se hodně změnilo





















































































TukTuky jsou úplně všude, řidiči otravují na každém kroku, věty TukTuk sir? nebo Hey man, TukTuk? jsem už po dvou dnech nenáviděl. Tohle je hromadná přeprava v Angkor Tomb.

Zajímavou částí Kambodži je jejich nedávná historie. Období Rudých Khmérů zanechalo stopy všude. Při návštěvě Kambodži je téměř povinností jít navštívit masové hroby nebo muzea genocidy a jsou to opravdu silné zážitky.
Chrámy zarůstající džunglí jsou jedinečné
Místní lidé jsou velmi přátelští a milí, ovšem je problém se s nimi přímo setkat. V částech, kde se pohybují turisté jsou jenom místní, kteří z vás chtějí vysát každý dolar, co máte.

Jedna ze stovky skupinek turistů před Angkor Wat
Jídlo mi moc chutnalo. Je to přechod mezi vietnamským a thajským jídlem, mají honě vlastních specialit, ale i vlastní variace specialit okolních států.
Bývalý politický vězeň v Phnom Penh

Hodně lidí sem jezdí taky pařit, jak v Siem Reap tak v hlavním městě bylo spousta barů, kde jsou jenom cizinci a žije to až do rána. Ceny jsou super a společně s dalšími cestovateli se dobře paří. Na pobřeží, kde jsem nebyl jsou střediska vyhlášená jenom bary, kluby a party.
Západ slunce nad Angkor Wat


Zkusil jsem taky natočit video z cesty po venkově, ale špatně se u toho řídilo.
Zemědělství živí skoro všechny, továrna nebo nějaký průmysl se tady hledají těžko

Pomalu se začíná budovat infrastruktura, ale pořád je to silně rozvojová země
Jedna z věcí, na které se špatně zvyká je chudoba. Jsou tady stovky žebráků, hladových dětí, zmrzačených bývalých vězňů atd. Hodně z nich je organizovaných a peníze nakonec skončí někde jinde než přímo u nich.
Děti žebrající o jídlo, na převozu přes řeku