Spring Scream Festival

Řešil jsem ubytování, kolem Kentingu jsou plné rezervace 2 měsíce dopředu. Pronájem stanu na místě stojí 400, ale nakonec jsem si koupil stan za 300 a můžu ho používat dál. Sice do něj teče, ale za ty prachy jsem to čekal.

Na jaře přichází víkend, kterému se na Taiwanu říká jarní prázdniny. Je to jenom prodloužený víkend, protože na čtvrtek a pátek vychází nějaké svátky. Jaké? To je každému mladému jedno, protože všichni se chystají do Kentingu pařit. Nevěděl jsem, co to je tak jsem googlil. Spring Scream festival je jediný opravdový hudební festival v západním stylu na Taiwanu. Jedná se už o 15. ročník. Po referencích se mi to moc zalíbilo a chtěl jsem jet. Bylo mi ale divné, že se tam chystají další stovky lidí, kteří se zjevně o festival nezajímají. Později jsem zjistil, jak to je. Opět klasický taiwanský styl.

Spring Scream festival založila skupinka Američanů ještě v době, kdy o Kentingu nikdo nic nevěděl. Byl to jih Taiwanu, příliš daleko od velkých center a nikdo sem nejezdil. Usmysleli si, že by mohli zorganizovat nějakou akci a dělali to doslova na koleně. I teď po 15 letech je to takový rodinný festival, který přeirpavují fanoušci a nějaký výdělek rozhodně nečekají. Bylo to přesně, co jsem čekal. Stovky nezávislých kapel, 12 pódií, 3 hudební stany, pár stánků s jídlem a pivem. Ale všechno tak pro 2 tisíce lidí. Velmi příjemná atmosféra, poznávání nových kapel apod. No ale proč se se chystá polovina taiwanské mládeže? Nejednou na Sping Scream. Za ty roky se na tento nezávislý festival nabalily party, kluby, hospody v okruhu 20 km. A tohle je pro Taiwance ten jejich Spring Scream. Nějaký klasický hudební festival je nezajímá. Jedou na party a akce co jsou okolo. A je to pro ně něco speciálního. Na Taiwanu se totiž normálně skoro nepije a pivo si dají opravu vyjímečně. Ale tady se paří hodně a vypadá to jako nějaé thajské letovisko plné koktejlů a piva. A to na Taiwanu za celý rok nikde jinde není, proto sem jede tolik lidí.

Stánek s jídlem, kde vařili na přání. Neměli ani menu, co bylo zrovna po ruce to namíchali podle toho, jak jste si řekli.

Já jsem zůstal většinu času spokojený na pohodovém festivalu, poslouchal jsem někdy až hodně hodně divné kapely... Program ale skončil už ve 12. Potkal jsem náhodou jednoho Poláka a vyrazili jsme spolu do města. Do toho taiwanského šílenství. Popili jsme, zapařili, ale rád jsem se vrátil zpátky na festival. Taiwanci když se napijí, tak hned zvrací nebo dělají divné věci, jako že si lehnou doprostřed silnice nebo se polívají pivem. Hodně lidí nemá kde spát, tak spí ve večerkách a na plážích. Problém byla cesta zpátky. Ve 4 ráno jít 15 km se mi moc nechtělo, ale co jsem mohl dělat. Asi po 5 km jsem si stopl motorku, která mě tam hodila. Ale další den už jsem tam nešel. Zůstali jsme s Polákem a dvěma Němci po skončení programu v areálu. Ostatní vytáhli kytary, bubny, klávesy a před stanovým městečkem se tancovalo a hrálo až do rána.

Některé kapely se asi dobře znali a vzájemně se spojovali. 

Na Taiwanu je hudebník hodně podřadné povolání. Stává se, že pokud chce být člověk hudebník, rodina s ním utne všechny kontakty. Není to seriozní věc. Bylo to mezi muzikanty hodně vidět. Většina z nich vypadala jak polo-bezdomovci a i když byla kapela slavnější, tak měli místo jedné kytary dvě. I když si v Česku kapely stěžují na nedostatek peněz a zájmu (myslím ty okrajovější), pořád na tom jsou 100x lépe než kapely na Taiwanu.

Kenting je národní park a akce se koná v jeho srdci

Spring Scream by asi nesedl každému, ale pro mě to byla nejlepší kulturní akce, jakou jsem na Taiwanu zažil. Asi protože to nebyl taiwanský styl. Nebylo tam všudypřítomné focení, facebookování a další vlastnosti místních, které nemusím. Seznámil jsem se s několika super lidmi, jako třeba s hlavními organizátory, kteří mi popisovali příběhy ze začátku festivalu nebo muzikanty z New Yorku, kteří měli stan hned vedle mě. Pokud by to šlo, klidně bych jel a rok znovu.

Některé kapely byly opravdu divné - barbíny, stromy, gumoví panáci, hobiti, tučnáci....