Hue

Model paláce

Hue bylo dlouho hlavním centrem Vietnamu, sídlila tu po století královská rodina, je tady královský palác, hrobky... Je dalším místem, které patří na seznam Unesco. Hlavně kvůli zmíněnému palácovému komplexu, který byl hodně poničený za války (stejně jako polovina Vietnamu).

U parfémové řeky

Do Hue jsme přijeli někdy kolem sedmé hodiny večer, našli jsme si krásný hostel, opět za 200Kč. Nikdy jsme o moc víc než 200 Kč za pokoj na noc neplatili. Nejlevnější pokoje začínají tak na 150Kč, v hostelech, kde se spí po 10 se platí kolem 80Kč/noc a to byl čínský nový rok. Mimo sezonu jdou ceny ještě níž.

Město bylo plné turistů, hotelů, restaurací. Po večeři jsme se šli projít kolem řeky, všude byly stánečky s občerstvením, bižutérií a suvenýry. Udělali jsme si procházku přes most na druhý břeh a dostali se do parčíku. Park byl moc hezky upravený, květiny, lavičky, altánky, něco jako bambusové sítě, které se s vámi hned položili. No a taky tam bylo úžasné WC. Docela dlouho jsem přemýšlela, jestli potřebuji opravdu nutně. Ale jsem statečná, tak jsem šla do toho.

V Hue jsme moc času nestrávili, přijeli jsme v 7 večer a v 10 ráno jsme odjeli, abychom stihli vrátit motorku v Danangu a nemuseli tak platit další den navíc. Ráno jsme se jeli podívat do paláce, což má být největší atrakce Hue. Je to obrovská čtvrť ohraničená hradbami, která ještě před pár desítkami let fungovala jako královské sídlo. Ale nic moc zajímavého jsme neobjevili. Pár budov, které používala královská rodina, hradby a postarší domy. Vrátili jsme se tedy do hotelu, sbalili se a vyrazili zpátky směr Danang přes Hai Van Pass.

Veřejné toalety

Hue je vyhášené svou kuchyní. Na to jsme ale nestihli přijít, večer jsme měli naprosto podprůměrné jídlo za přemrštěné ceny a na snídani klasické Pho s bagetami za pár korun. Nic extra co bychom nemohli mít jinde.(Klasické Pho? Vždyť bylo ostré jako blázen!! Ale bagety bezkonkurenční, jako vždy.)

Pirát vietnamských silnic