Laboratoř

Poměrně hodně času trávím v laboratoři. Je tady naprosto jiný vzdělávací systém než v Česku. NTHU je převážně výzkumná univerzita a pro výzkum dělá všechno, co může. Bakalářské studium funguje podobně jako u nás (až na to, že mají asi o polovinu předmětů méně), ale na konci si student vybere zaměření, které se mu

Laborka zezadu

líbí a přidá se do nějaké výzkumné skupiny, ve které zbytek studia (většinou pokračují i na doktorát) pracuje. Zaměření není určené obecně jako např. jaderné inženýrství, ale je dáno konkrétní výzkumnou skupinou, podle které se potom volí i studované předměty. Znám se s lidmi z výzkumných skupin jako: bezpečnostní analýzy, radioaktivní odpady, tenké filmy, řídící elektronika... Hlavní rozdíl mezi ČR a NTHU je tedy v tom, že jsou úzce zaměření. Ve výzkumu jsou jednoznačně lepší, chrlí články jeden za druhým a každý student svoje téma dokonale ovládá. Problém ale je, že  většinou pouze svoje téma. Nemají širší rozhled a znalosti z ostatních podoborů. Potom je logické, proč jsou ve výzkumu lepší, ale jestli je to lepší i z pohledu celkového vzdělání, to nevím.

Laborka zepředu

Místní magisterští studenti tráví většinu času v laboratoři prací na svém výzkumu. Za semestr mají tak +-3 předměty, což je třeba proti FJFI neskutečně málo. Ale když se k tomu přidá výzkum, jsou podobně vytížení jako my. Každý týden máme jako výzkumná skupina meeting, min. 4 hodiny, kde prezentujeme svůj pokrok, nápady na články, prezentace na konferencích atd. Taky se tam rozdají úkoly na celý týden a na těch musíme makat. Odhadem stráví místní na přednáškách třeba jen 10 hodin týdně, ale dalších minimálně 25 musí pracovat v laborce a na práci, co jim zadá profesor.

Takhle nám popraskal strom asi před 14 dny. Bylo to moje první zemětřesení, všechno se houpalo, třáslo, docela se mi to líbilo, dokud nezačal praskat strop. Pak už to přestala být sranda.

Při výběru předmětů jsem udělal poměrně velkou chybu, když jsem si nabral 10 předmětů na semestr. Ale nevěděl jsem, kolik času budu muset pracovat v laborce a zvyklý z posledních 5 let na přednášky od pondělí do pátku jsem nad tím nepřemýšlel a nacpal si rozvrh opět od pondělí do pátku. Sice nevím, kam dřív skočit, ale aspoň se nenudím. Příští semestr si to dám volnější, abych měl čas i na jiné věci.

V naší výzkumné skupině nás je asi 10, 3 Phd studenti, 4 magistři a zbytek bakaláři. Mám štěstí, že jsme mezinárodní skupina, je tady Vietnamec a Malajka. Náš profesor, což je jednoduše řečeno náš šéf, podporuje angličtinu, takže 90% komunikace ve skupině je anglicky. V jiných skupinách je to naopak, všude vládne čínština. Horší je to se spoluprací. Skupiny jsou rozdělené tak, jak jsou proto, aby spolu mohli studenti společně pracovat, radit si a vydávat články. Nicméně moje výzkumné téma je trošku mimo a nikdo na něm tady nepracuje. Na druhou stranu mi ale rozšíří obzory. Pravidelně mě berou na měření na synchrotronu, který je hned vedle naší budovy a je to jediný urychlovač tohoto typu v JV Asii.