Surfování

Na facebooku jsem narazil na super skupinu Češi a Slováci na Taiwanu. Předávají se tam informace a rady o Taiwanu, organizují společné akce atd. Napsal mi jeden kluk z téhle skupiny, jestli nechci přijet do Jinshanu na surf. Jinshan je asi 60 km od Taipei a je známé především výbornou pláží pro surfaře-začátečníky a horkými prameny. Pro mě je ještě známý dvěma jadernými elektrárnami, které jsou pár km na sever a na jih od města.

Nami surf house, kolem jsou desítky podobných, platí se 350Nt na noc

I když to není z mé univerzity tak daleko, jel jsem tam asi 4 a půl hodiny. Je to cena za levné jízdné. Je tady mnoho typů vlaků a podle jejich rychlosti se řídí i cena. Takže jsem se projel největšími couráky, ale bylo to za pár korun. I když je surfing na Taiwanu poměrně populární, tak jsem pláž se surfing housy nemohl najít. Souvisí to s tím, že surfing je sice populární, ale provozuje ho pár nadšenců, kteří se narodili těsně u moře nebo cizinci. Pokud to chce zkusit průměrný Taiwanec, tak jenom proto, že je to hrozně in. Většinou to ale skončí po 5 minutách ve vodě, když zjistí, že to není taková sranda. Tak vyleze alespoň na pláž, udělá si 1000 fotek s prknem a jede zpátky do Taipei.

Shortboard

 Surfoval jsem dohromady 3 dny. První jsem se naučil trošku chytat vlny, ale taky jsem zjistil, že to nejde bez trička. Hrozně jsem si odřel břicho. Ve vodě mi to nevadilo, ale potom jsem se kvůli tomu budil celou noc. V zásadě jsou 2 hlavní odvětví surfingu podle typu surfu: buď longboard nebo shortboard. Shortboard je menší, ovladatelnější, dělají se na něm triky, zatáčí se atd. Longboard je snazší pro začátečníky, jede na vlně vlastně jenom rovně, je stabilnější, mnohem větší.. Vyzkoušel jsem oba a longboard byl mnohem lepší. Na shortboard musí mít člověk něco zažité, aby to zvládl.

Longboard

Co mě na tom štvalo byla ta věčná dřina. Chvilku se svezete, pokud se to náhodou povede, pak musíte vypádlovat dál od břehu proti vlnám a tam 10 minut čekat na další vlnu, která je třeba moc velká a smete vás. Takže vypádlovat a čekat na další. Zábavný je pohled, kdy je 50 surfařů namačkaných na pár metrech, kde chodí nejlepší vlny, sedí na prknech a čekají. Prostě se tam naprosto nic neděje. Ale z těch 50 lidí, co tam čekají tak jenom 20 zkusí chytit vlnu, protože zbytek je tam jenom pro ten pocit, že zkouší surfovat a stačí jim, že sedí na prknu mezi ostatními.

Každý furfing house má svoje logo a název, přitom všechny vypadají jak garáže, kde se spí na podlaze

Celkově mě to bavilo, ale že bych bez toho nemohl být, to zase ne. Existuje hromada jiných sportů, které jsou zábavnější a záživnější. Časem dám surfu asi ještě jednu šanci v Yilanu, to je místo, kam jezdí profíci, takže to bude třeba o něčem jiném.

Skupina čekající na vlnu